close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
...aneb vše, o co se chci podělit :-)

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Buddíkování, část 1. - Na letišti

17. února 2013 v 17:14 |  Můj život na VŠE
Je čtvrteční ráno 7. února. Dnes přilétá můj buddy, nebo lépe "buddice", slečna Evi z Řecka. Mou hlavní povinností je vyzvednout ji na letišti a odvézt na kolej, a protože se večer chystám s přítelem na ples, usilovně doufám, že letadlo dorazí skutečně v 10:55 a nikoli v pozdních odpoledních hodinách. Co když budou někde stávkovat nebo přijde vánice a letiště zapadá sněhem? O ples přijít nechci! Hned po zjištění data příletu tedy pro jistotu píši své koordinátorce v Buddy systému VŠE a získávám její svolení - mám v záloze kamarádku, takže se mi daří zůstat v klidu a nepanikařit. Dobře se obléknu, protože je dnes sice slunečno, ale pouhé 2°C, vezmu kabelku se vším, co dívka jako já potřebuje (mobil, peněženka, klíče, kapesníčky, krém na ruce, balzám na rty, knížka), přihodím svačinu, pití, vítací ceduli do příletové haly a vyrazím.



Metrem dojedu na konečnou trasy A, stanici Dejvická. Na náměstí, leckomu známé jako Kulaťák, vylezu špatným schodištěm, avšak správnou zastávku najdu bez potíží. Jen pár minut čekání strávím snídaní a už mě autobus 119 veze k Ruzyni. "Terminál 3, upozorňujeme cestující, že tento terminál slouží pouze pro odbavení soukromých letů. Dear passengers,..." hlásí interkom. Rozhlížím se po letadlech na obloze, ale žádná nespatřím. V létě před dovolenou jich létalo víc! V okamžiku již míjím Terminál 1 a vystupuji u dvojky - lety v rámci zemí Schengenského prostoru.

Perfektní! Příletová hala je hned u zastávek autobusu a východ přiletivších cestujících nacházím také hned vzápětí. Okamžitě kontroluji tabule a spadne mi kámen ze srdce. Přílet Evina letadla se očekává dle plánu. Mám ještě hodinku času a hodlám ji aktivně využít. Směnárnu vidím pár kroků ode mne a automaty na jízdenky MHD jsou na zastávce, o to se již déle starat nemusím. Zamířím tedo k McDonaldu pro kávu. Potěší mě, že není zdražená, narozdíl od sendvičů, za které si návštěvník připlatí tak polovinu původní ceny. A hurá na vyhlídkovou terasu! Cestou nahlédnu do zdejšího minikina. Někdy seberu další nadšence jako jsem já a pojedeme do kina na letiště Smějící se

Venku na terase ani noha. Nedivím se, zima se snaží prodrat skulinkami v oblečení a navíc se zhruba 10 minut vůbec nic neděje. Nu nevadí, trpělivě čekám a zatím spořádávám svačinu a ohřívám si ruce o kelímek s kávou. Konečně jedno letadlo vzlétá, sleduji, jak se nejdříve postaví na zadní kolečka a po chvíli i ty odlepí od země a míří k obloze. Rušno je také pode mnou. K jednomu tunelu pro cestující se sjíždějí prázdné klece na zavazadla a pojízdné schody. To určitě přistane letadlo! A vskutku, asi po 10 minutách už si to jedno ze tří, která zrovna přistála, roluje přímo proti mě, nakonec zatočí a zastaví přesně na značce. Maník zablokuje přední kolečko a tubus se chystá přicucnout na letadlo. Ještě počkám až projdou tunelem první cestující a pak už jdu zpět do haly letiště. Dobře dělám - Evino letadlo sedá na ranvej o čtvrt hodiny dříve, takže už si ani nestíhám připomenout ruch v odletové hale. Nevadí, hlavně abych čekala včas po příletovými tabulemi a nenechala Evi ve štychu.

S napětím hlídám, kdy se na tabuli u Evina letu objeví zelený kufřík, znamení pro výdej zavazadel. V té chvíli vytáhnu ceduli. Nečekám sama, vynořilo se tu až pár desítek lidí s cedulemi. Na většině jsou přímo jména, ale všimnu si muže s tabulkou s jediným znakem (vypadá jako nějaký čínský) a jiný pán (kravaťák, tak jako mnoho ostatních zde) třímá v rukou logo firmy LEGO. Protože mám na své jmenovce napsáno Buddy VŠE, osloví mě slečna stojící vedle, také buddice. Čeká na studenta z Amsterdamu, který teprve přistál. To u letu z Athén svítí už červený kufřík a Evi se během chvilky vynořuje z východu, obtěžkaná batohem, notebookem a velkým těžkým kufrem, který v poměru k její malé postavě je téměř obrovský. Až budeme na cestě, určitě jí s ním pomůžu. V mžiku mě spatří a jdeme se seznámit.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama