Na tuhle hru jsem si vzpomněla po hodně dlouhé době, když mi jistá osoba před pár dny vyprávěla o volejbalu ("podání-bum"... ). Se sportem tahle hra nemá absolutně nic společného, asociace proběhla jen díky tomu citoslovci... Někdy svým myšlenkovým pochodům nerozumím
Princip hry je jednoduchý, ale vyžaduje znalosti malé násobilky. Hráči jeden po druhém odříkávají čísla od jedničky, každé další číslo řekne další hráč. Nikdo ale nesmí vyslovit číslo, které obsahuje číslici 5 nebo je násobkem pěti - místo toho musí říct "bum". Stejně tak nesmí být vysloveno číslo s číslicí 7 nebo násobek sedmi - místo toho je použito slovo "prásk". Prvních několik čísel tedy bude znít takto: Jedna, dva, tři, čtyři, bum, šest, prásk, osm, devět, bum, jedenáct, dvanáct, třináct, prásk, bum, šestnáct, prásk, osmnáct, devatenáct, bum, prásk... Možná se tahle aktivita ani nedá nazývat "hrou", ale věřte, že jsme s její pomocí před lety dokázali spolehlivě zabít dlouhou chvíli a hodně jsme se nasmáli.

Vidíš, tu hru neznám.
Ta by se hodila na výlet!

My hráváme hru "Co bys dělal/a, kdyby..."
Sedneme si do kruhu a zeptáme se souseda po pravé ruce např.: "Co bys dělal/a, kdyby právě hořelo?" A soused odpoví třeba: "Utíkal/a bych." A zeptá se dalšího souseda např.: "Co bys dělal/a, kdyby sis zlomil/a lyže?" A odpověď: "Brečel/a bych". Je nutné pamatovat si otázku, kterou jste dali sousedovi a vlastní odpověď. Když tak obejdeme celé kolo, první se zeptá souseda po levé ruce na otázku, kterou dal tomu po pravé: "Co bys dělal/a, kdyby hořelo" A on musí říct tu odpověď, kterou řekl předtím. Hodně jsme se u toho nasmáli.