Tak už se prázdniny pomalu chýlí ke konci... Taky máte ten pocit, že vždycky utečou nepříjemně rychle? Moje prázdniny byly letos skrze složení maturity prodloužené na čtyři měsíce místo obvyklých dvou, ale i tak letí jako vítr.
Když bylo po maturitě, utekla jsem na zbytek května na Moravu, abych se na chvíli dostala do jiného prostředí a odpočinula si. Červen jsem potom povětšinou trávila opět v Praze. Užívala jsem si odpočinku, skládala puzzle, četla si, koukala na seriály... V červenci jsem vyrazila s rodinou po Čechách - na kola do Jindřichova Hradce (bydlení na kolejích tamější fakulty VŠE, koupaliště v JH, v Dačicích, v Hluboké nad Vltavou, projížďka vláčkem s parní lokomotivou na úzkokolejné trati, borůvky, Česká Kanada...) a do Krkonoš (vycházky nad Pecí pod Sněžkou, Kolínská bouda, Černá hora, Janské Lázně, Sněžka-Luční-Výrovka-Narozcestí-Lyžařská-Lesní-Pražská...). Pak zase chvíli Morava (westernové městečko Šiklův mlýn, Strašidelný zámek Draxmoor, hrad v Boskovicích...) a teď chodím pár dní na německou konverzaci.
Včera jsem v rádiu slyšela soutěž, kde měl volající dokončit repliku Elišky Balzerové z filmu S tebou mě baví svět.
"Biftečky opuštěných holek kořeněné pravými slzami..." Chvíli jsem přemýšlela a podvědomí mi říkalo, že tam bylo něco jako "ochucené touhou po našich drahých manžílcích". A měla jsem skoro pravdu! Odpoledne jsem si tuto scénku vyhledala a pokračování repliky zní: "...taštičky s tymiánem plněné touhou po našich drahých manžílcích."
Na konci srpna se zúčastním Thriller Walkin' Prague (část, která se bude tančit, je v čase 6:50 ve videu níže) a musím si proto vyrobit nějakou masku zombie. Shromažďuju nějaké starší oblečení a hadry, rudou rtěnku, nějaké tmavé tužky na oči a koupila jsem si černý lak na nehty. A světe div se, zjistila jsem, že černý lak na nehtech nevypadá vůbec špatně, takže ho můžu využít i pro běžné nošení, nemusím ho mít jen v situacích, ve kterých je potřeba vypadat jako umrlec

Když si to tak pročítám, je mi jasné, proč ti to tak utíká
