...aneb prvních pár dnů odmaturovaných maturantů.
Naše maturity probíhaly od pondělí do čtvrtka. V pondělí jsme museli ráno přijít všichni, abychom řádně uvítali paní předsedkyni. Nám, zkoušeným až v dalších dnech, se přicházet nechtělo, ale alespoň jsme se zas všichni viděli a zjistili jsme, zda musíme ještě v učení zabrat, nebo už jsme na tom lépe než jiní. Já patřila do první skupiny Hned po ránu jsme se zase rozprchli domů a pak už ty čtyři dny utekly jako voda.
První reakce čerstvých maturantů byly vždycky podobné - nejprve přišla na řadu úleva. Následovalo uklidnění něčím, co daný maturant rád (často sklenice piva s kolegy maturanty...), potom euforie - někteří vyhazovali staré studijní materiály, někteří usnuli a jiní, ať už se věnovali čemukoli, nemohli z tváře sundat blažený úsměv
Kromě toho si skoro každý, koho znám, stěžoval, že neví co dělat, když se ráno vzbudí. "Předtím jsem se učil... Ale co teď, když už se učit neumusím??" Přiznám se, že já jsem takový problém řešit nemusela. Už pěkných pár týdnů před maturitou jsem si začala sepisovat seznam věcí, které chci udělat po maturitě - až budu mít KONEČNĚ zase volný čas. No a už je to tady - na stole mi leží téměř poskládané puzzle, rozečetla jsem Harry Pottery v angličtině, opět se věnuji blogu a tak dále.
Ale zpět k maturantům - kluci měli divoké vize, že den po maturitě vyrazí na pivo a projdou postupně všechny hospody v naší obci. A že to není žádná malá vesnička... ještě že se pak spokojili jen s menší oslavou na jediném místě!
Ve čtvrtek přišel na řadu oficiální pomaturitní večírek. Sešlost se konala v jedné restauraci (prostor jsme měli zamluvený na celý večer) spojené s barem - po jedenácté hodině stačilo přesunout se o pár metrů vedle. Odpoledne se předtím konalo ještě předávání maturitních vysvědčení zakončené rautem. A druhý den ráno? No přece PRÁZDNINY!!!

Takové olympijské hospodské klání se tuším konalo i u nás. Šlo o to, kdo si první zvládne dat ve všech hospodách jedno pivo - během jednoho večera. Ale osobně jsem to nezažil, pouze slyšel vyprávět. Jinak s tím volným časem - je fakt, že první dny asi člověk najednou neví a je trošku zmatený. Já to víc zažil až po absolutoriích na VOŠ. Ještě pár dnů po absolvování mi nedocházelo, že už se valstně nemusím učit. Zvláštní pocit