O zapomínání
17. ledna 2010 v 8:40 | Slohové práceKomentáře
Mě nejvíc fungují upomínky na mobil,jenže já je často ignoruju....
Prostě se z toho nedá vymotat!
Ale fejeton je moc pěkný!
![]()
Ahoj Lucko, já zapomínám už snad na všechno. Vylezu pro něco k sobě do pokoje a zůstanu stát...přemýšlím pro co jsem tam vůbec šla.
Obrátím se, sejdu dolů a pak si i někdy vzpomenu, co jsem tam nahoře vlastně chtěla.
Řeknu ti perličku - Muž nedávno chtěl znát mou e-mailovou adresu a tak mu diktuju evatečka a on se na mně tak podíval a povídá:"eva??" Mně to přišlo, že snad už ani neví, jak se jmenuju.
![]()
Já dobře znám to zapomínání co Evička. Nejčastěji se mi to stává v kuchyni, otevřu špajz, nebo lednici a ouha - pro co to vlastně jdu. Tady fakt funguje návrat do výchozí pozice!
Nebo se mi často stává, že koukám na zahraniční film a slyším známý hlas, ale ne a ne si vzpomenout, kdo z českých herců dabuje.
![]()
Mým problémem jsou jména, často mám výpadek i u dlouholetých přátel, což je docela trapas
![]()
[5]: Taky se mi stává, že se musím kousek vrátit, když zapomenu co chci
A nebo se mi stává, že bezmyšlenkovitě jdu někam jinak - třeba s věcmi na vyhození do koupelny, ačkoli koš je v kuchyni
Co se týče dabérů, na to mám uši jako ostříž, poznám je po chvilce
[7]:
Tak zrovna moje příjmení se dá zapamatovat celkem lehce, páč to není žádná "obyčejná" Nováková nebo tak... ![]()

Tak mne našťastie pamäť slúži ešte celkom dobre. Inak si to napísala fajn
Prajem peknú nedeľu 