Poezie pro cestující
13. prosince 2009 v 17:55 | S knihou v lenošceSvého času byly reklamní tabule v soupravách metra zaplněny takzvanou "poezií pro cestující". Mohli jsme si přečíst spousty různých básniček, zpříjemnit si jízdu Mně se nejvíc líbila tahle:
"Jsem cestující
a mám kdesi v daleké tmě
Jakési řízení
Do kupé vstupuje krásná žena
Rozhodí dlouhé vlasy na opěradle
A řekne, že mě miluje
už dávno
Vystupujeme spolu a ona mne odvádí
do svého bytečku
Kde žije s kanárem
sama
Říkám: Ale já jsem cestující
A mám kdesi v daleké tmě
Jakési řízení
Odpovídá: Já jsem ta tma"
Komentáře
A původně je takhle:
Vlak vytlouká jiskry z kolejí
Jsem cestující
a mám kdesi v daleké tmě
jakési řízení
Do kupé vstupuje krásná žena
Rozhodí dlouhé vlasy na opěradle
a řekne
že mě miluje
už dávno
Příští stanice jsou Brankopy
Vystupujeme spolu
a ona mne odvádí do svého bytečku
kde žije s kanárem
sama
Říkám jí: Ale já jsem cestující
a mám kdesi v daleké tmě
jakési řízení
Odpovídá: Já jsem ta Tma

Ta se mi taky líbila nejvíc, byl to dobrej počin místo reklam. Napsal ji Miroslav Huptych a jmenuje se NOČNÍ PŘÍBĚH