Do Kompotu jsem začala chodit už v sekundě a vydržela jsem až do oktávy. No, "vydržela" zní jako kdybych s tím měla potíže, ale tak to vůbec není! V redakci jsem byla vždycky ráda, baví mě psát články (což se letos v lednu vyvinulo v založení blogu...) Už v páté třídě jsme vydali dvě čísla třídního časopisu, a tak mě lákalo přihlásit se do klubu i tady na gymnáziu. Na začátku mojí "kariéry" jsem se věnovala zejména osmisměrkám a psaní článků společně s kamarádkou, ale časem jsem se propracovala na neoficiálního vedoucího naší pidiredakce. Letos publikujeme již desátý ročník, tak mám radost, že se nám podařilo dosáhnout takového jubilea! Jednou jsme už měli namále, ale společnými silami jsme Kompot udrželi. Příští rok už na gymnáziu nebudu a se mnou další členové redakce, ale snad se sejde dobrá parta lidí, kteří budou v Kompotu pokračovat. A když ne, nevadí. 10 let je krásné číslo, a i kdyby teď Kompot skončil, nesmazatelnou součástí gymnázia už zůstane alespoň ve vzpomínkách profesorů i studentů.

Tak to je super!
Náš školní časopis jsem si ještě nekoupila,za ty dva roky,co jsem na gymplu,
ale vím,že děcka si ho chválí...
Podle mě by Kompot měl pokračovat dál,určo se ta parta lidí najde,protože je to dost dobrá činnost...
Že bych začla?
No,u nás takové malé neberou...