13. října 2009 v 10:05
|
Moje živá voda, příležitost vybít energii nebo ji načerpat, pročistit si hlavu, sportovat a zažít zábavu, nejlépe všechno najednou...
Na míčovky jsem chodila už odmala. Na Skippym jsme každé úterý a čtvrtek zažili spoustu zábavy, zahráli si vybíjenou a učili se dovednosti z volejbalu i basketbalu. Když naše trenérka později viděla, že je nás hodně šikovných na volejbal, vznikl vedle Skippyho ještě samostatný kroužek zaměřený speciálně na volejbal. A v něm jsem už kolem šesti let, jestli dobře počítám. Loni jsem trenérce ještě pomáhala se začátečníky, ráda pracuju s dětmi. Už ve školní družině jsem byla coby čtvrťačka děsně oblíbená u prvňáčků Náš volejbal není profesionální, hrajeme pro radost, ale trenérka nás naučila opravdu hodně a i po těch letech se stále zlepšujeme. Spousta dětí na volejbal přichází a zase třeba po roce odejde, ale je nás tu alespoň tak pět, kteří chodíme několik let a tvoříme tudíž takové jádro našeho volejbalu
Ve volejbale jsem dobrá a strašně mě baví. Nevím jak budu náše tréninky zvládat na vysoké, ale v maturitním ročníku jsem se rozhodla za každou cenu pokračovat! Nemůžu se přeci stále jen učit, no uznejte...
Tohle jsem se snažil naučit hrát, ale nikdy jsem nepochopil, jak do toho balonu praštit aby přeletěl síť a já si nepolámal prsty.