Věřte, či nevěřte, ale neumím si představit léto bez psaní dopisů
Když jsem byla mladší, jezdila jsem často na tábor. A z tábora jsem vždycky napsala domů, protože i mně chodily od rodičů a od babičky pohledy a dopisy. Když jsem povyrostla a přestaly mě lákat tábory, začaly jsme si jednoho léta dopisovat s kamarádkou. Během prázdnin jsme jedna druhé poslaly asi až čtyři dopisy! Další prázdniny jsme "přibraly do klubu" další kámošku a pak už to šlo ráz na ráz, protože mě začalo psaní dopisů příšerně bavit... Je ze mě závislák Kamarádka mi přišila přezdívku grafomanka Ale není se čemu divit - letos už jsem poslala čtyři dopisy a to je teprve druhý týden prázdnin!

Tak to je skvělé, to budou mít pošťáci radost
. Psaní dopisů je moc fajn, nejen, že tím potěšíš druhé, ale taky se člověk sám vypovídá.Kde jsou ty časy, kdy jsem taky psávala...
.