...aneb vše, o co se chci podělit :-)

Školní výlet 19. - 21. 6. 2009

24. června 2009 v 12:18 |  Je libo vyrazit na výlet?
Letos vůbec nebylo jednoduché vybrat, kam se třídou pojedeme. Za rok už jsme v oktávě, takže tohle byl náš poslední oficiální školní výlet. Největší problém nastal, když chtěla polovina třídy na vodu. Dost nás ale nesouhlasilo a ani paní profesorka z toho nebyla nadšená, nejela by. Právě kvůli ní jsme tedy nakonec vodu přesunuli na jiný termín a dohodli se, že někam pojedeme na tři celé tři dny a všichni společně. Nechali jsme se inspirovat výletem letošní kvinty a vyrazili jsme tam, co jejich třída loni - do Náchoda.


Z Prahy jsme odjížděli v pátek dopoledne vlakem z Hlavního nádraží. Cestování vlakem je pro účel školních výletů nejlepší. Obzvlášť, když se vám poštěstí najít volné kupé, pak se dá totiž během jízdy skvěle bavit. Tentokrát jsme si čas krátili detektivním odhalováním příběhů. Někdo prozradí konec - nějakou situaci, obvykle s mrtvolami , a ostatní se snaží zjistit, co se stalo. Mohou pokládat jen otázky, na které lze odpovědět ano/ne. Příklad konce jednoho příběhu: "Je stůl, na něm karty, otočené červené eso a kolem šest mrtvých." Rozuzlení neprozradím, ale věřte mi, že při takové hře se všichni skvěle baví. Hádající mohou být někdy tak v koncích, že sami vymýšlejí naprosto absurdní varianty průběhu úmrtí, a naopak ten, kdo už příběh zná, se směje fantazii ostatních. Když nám došly všechny příběhy, smáli jsme se spolužákovi, který si celou cestu nemohl zapamatovat název města, ve kterém jsme se chystali přestupovat. Když si konečně zapamatoval, že je to Starkoč, celý zbytek cesty jsme od něj neslyšeli nic jiného, než triumfální výkřiky "Starkóóč!!" Ke konci jízdy jsme se ještě všichni shlukli nad mobilním telefonem spolužačky, která přes GPS sledovala jízdu našeho vlaku. Na mapě svítilo modré kolečko - náš vlak, a v intervalu pěti sekund vždy o kousek poskočilo! Měli jsme z toho druhé Vánoce! Lidé by dost pochybovali, že jsme plnoletí...

Kolem poledne jsme dorazili do Náchoda. Kemp jsme našli (je v městečku Běloves, která víceméně splývá s Náchodem), ale lehké to nebylo. Dorazili jsme asi padesát metrů nad něj a museli se škrábat z kopce dolů - po bahně, protože celý den pršelo. Pro všechny příští odchody a příchody jsme pak už naštěstí našli správnou cestu. Ubytovali jsme se v čtyřlůžkových chatičkách. Byly celkem prostorné - se čtyřmi postelemi (žádné palandy), stolem a židlemi, velkou skříní a dvěma okny. Před chatkou byla vždy veranda s lavičkou a dokonce jsme měli na verandě i světlo. Nenašli jsme téměř nic, na co bychom si mohli stěžovat!

Odpoledne jsme využili toho, že ustal déšť, a vyrazili jsme do města. Aby nám nezavřeli na zámku, spěchali jsme nejprve tam. Zámek je na kopci, což by nebylo tak zlé... Jenže jediná cesta, která tam vede, je po schodech. Nejenže nás to opět přivedlo na myšlenky o škole, ale hlavně nás okamžitě opustily všechny síly. Stáli jsme dole a dívali na schody do nebe! :-D Vážně jsme měli pocit, že nikde nekončí. Ale zdolali jsme je a dokonce jsme si koupili vstupenky na věž a do sklepení - tzn. další schody... No nejsme my blázni?! :-) Ale z věže byl opravdu pěkný výhled.


Asi po hodině a milionu dalších schodů jsme sešli zpátky dolů do města a vyrazili na jídlo. A začalo znovu pršet. Většina zapadla do sportbaru na pivo a nás pár zbylých šlo s paní profesorkou. Nejprve jsme se stavili na nudle a gyros u Pandy a potom jsme chtěli navštívit cukrárnu. Po změně plánů jsme ale skončili v pizzerii, kde jsme si dali alko koktejly ;-)

Druhý den jsme vyrazili na nádraží a hurá vlakem do Adršpašských skal. Měli jsme štěstí, protože ačkoli bylo zataženo, nespadla celý den ani kapka. Okruh jsme začali procházkou kolem jezera, od druhé kasy, a potom jsme pokračovali podle čísel.


Hrozně jsem se těšila na lodičky, které jsou na horním jezírku - na mapě u římské trojky. Ale u kasy stála ohromná fronta, takže jsme se bohužel rozhodli jezírko pouze obejít pěšky. (Z cesty není vidět až k jezeru - fronta se vine po jednosměrném žebříku skrz skály, čekání bylo prý na hodinu.) Vyrazili jsme tedy po žluté trase a dostali se až k místu, kde se z lodí vystupuje. Jedna loďka zrovna přijížděla... a co napadlo naši profesorku? Že se můžeme zkusit zeptat, zda by nás ten pán nevzal... Do teď tomu nemůžu uvěřit, ale převozník nás opravdu nalodil! :-D Zaplatili jsme mu stejnou cenu, jako kdybychom platili dole u kasy, a ještě k tomu jsme si ušetřili dlouhé čekání ve frontě!


V Adršpachu bylo prostě krásně, všichni jsme si to užili. Zpět jsme měli jet vlakem do Teplic nad Metují, jenže v daný čas jel jen v neděli... A byla sobota. Takže jsme se prošli asi šest kilometrů. Ale cesta byla pěkná, nepršelo a my měli alespoň čas hrát další naše oblíbené pochodové hry :-) Jeden si vymyslí slovo, prozradí první písmenko a ostatní hádají, jaké slovo si může myslet. Přitom dané slovo pouze nějak opíší. Příklad: Myslím si "papírnictví", a proto řeknu "P". Spoluhráč si bude myslet, že bych mohla mít na mysli slovo "papušek", a proto řekne: "pták, který umí mluvit" Já poznám, že jde o papouška, tudíž řeknu "ne, není to papoušek". Kdyby se někomu povedlo opsat slovo tak, že já bych ho neuhodla, musela bych prozradit další písmenko - teď by ostatní hledali a opisovali slova začínající na "pa". A tak dále.

Když už jsem se opět dostala k povídání o hrách, nesmím zapomenout na Člověče nezlob se! Dělalo nám společnost oba dva večery a cestou zpět i ve vlaku, je totiž magnetické, takže ideální na cesty! Ehm... ideální... pokud se člověk dokáže krotit :-) Naše spolužačky totiž při hře cestou domů tropily takový kravál, že to dohnalo chlapečka vedle nás k následující otázce na maminku: "Mamí, proč je pan průvodčí nevyhodí?"


V sobotu večer jsme pak zašli s paní profesorkou ještě do nedalekého hotelu s restaurací na zmrzlinu. A potom - jsme šli spát? Kdepak :-) Pokračovali jsme v hraní her - Sedma, Prší, Bang! (viz můj článek), Člobrdo... a k tomu - nebudu zapírat - jsme měli i nějaký ten alkohol. Ale nepřeháněli jsme to (nechtěli jsme na posledním výletě zklamat profesorku), i když - v sobotu a v neděli už byl náš výlet oficiálně "soukromou akcí studentů" ;-) A my všichni už jsme plnoletí... :-D

V neděli ráno jsme museli do devíti hodin vyklidit chatky. Batohy jsme si pak schovali na recepci a vyrazili jsme na pevnost Dobrošov. Pořádně jsme si mákli, Dobrošov je totiž hodně na kopci, kdežto Náchod v údolí... Ale zvládli jsme se vyškrábat na první kopec a zbytek už byl mírnější. Při prohlídce Dobrošova jsme se potom rozdělili na dva tábory. Na ty, co chtěli zůstat a poslouchat výklad, a na ty, kteří šli napřed, aby byli rychleji v teple (v čele s paní profesorkou). Zmrzlí byli všichni, protože v pevnosti je okolo šesti stupňů Celsia. Mnohem hezčí než Dobrošov byl ale pěchotní srub Březinka. Sympatický pán nás provedl zařízenými místnostmi, ukázal nám, jak fungují tamější zbraně nebo systém odvětrávání, a podal nám hodnotný výklad. Na Březinku se nás vydalo už jen deset, protože jsme pak museli rychle pádit na vlak, ale nikdo z nás návštěvy určitě nelitoval.


Výlet se povedl. V neděli už se dokonce vyčasilo a vykouklo na nás i sluníčko. Všichni jsme byli po třech dnech na nohou unavení, ale to už k výletům patří :-) Jednoznačné je, že tahle akce udělala pěknou tečku za dalším školním rokem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jiřina Jiřina | Web | 24. června 2009 v 21:51 | Reagovat

Ahoj Lucko,jsem poprvé na tvém blogu a moc se mi líbí.S chutí jsem si přečetla tvůj článek o výletu a zavzpomínala na mé výlety na gymplu/tehdy JSŠ léta 1956-59/ ,kdyjsme jezdívali na Slovensko.Bylo to nádherné.Měj se dobře.Přeji dobrou noc.

2 Marie Marie | Web | 25. června 2009 v 6:40 | Reagovat

Ahoj Lucko.Krásnej výlet s dobrou partou lidí, to vždycky stojí za to.Muselo to být fajn. Já už se nemůžu dočkat až začnou dětem prázdniny. Vysvědčení mají už zítra a hned na sobotu jsme naplánovali výlet do Prahy, teda pokud Anďu přestane bolet ucho.  ;-)

3 Eva* Eva* | Web | 25. června 2009 v 11:26 | Reagovat

Tak to byl parádní výlet, mě by asi úplně nejvíc lákaly ty lodičky..
Chytrý chlapeček, co na to řekla maminka?  ;-)
Já bych si člobrdo zahrála hned, jen není s kým..
Hezký den, u nás se konečně projasňuje den.. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama