close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
...aneb vše, o co se chci podělit :-)

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Dobrodružné Vánoce ...+ zamyšlení o psaní (King, Kompot)

24. května 2009 v 16:15 |  Slohové práce
Tuhle povídku jsem napsala před pár lety ve školním kole olympiády z českého jazyka. Téma znělo "A začalo to tak nevinně..." Tak jsem se do toho pořádně obula, možná až moc ... a vznikly Dobrodružné Vánoce. Snad se pobavíte! (nebo alespoň pousmějete nad mojí neschopností vytvořit příběh na dané téma )



Dobrodružné Vánoce
Byl štědrý den. Vzbudila jsem se velmi brzy, protože jsem samou nedočkavostí nemohla dospat. Jen co jsem pohlédla z okna, vykřikla jsem nadšením a nevědomky tak vzbudila i maminku a mladšího brášku. Venku bylo bílo! Ještě nikdy jsem nazažila opravdové Vánoce na sněhu, a tak jsem teď byla nesmírně štastná, spokojená... (všechny své pocity ani nedokážu popsat) a ihned po snídani jsem si s rodinou vyrazila na procházku. Parádně jsme si to užili, každému přistála za krkem nějaká ta ledová sněhová koule a na stráni v závějích po nás zůstali tři andělíčci. Myslela jsem, že dobrou náladu mi dnes už nic nezkazí. To jsem však ještě netušila, co nás čeká...
Vrátili jsme se domů a po obědě jsme šli zdobit stromeček. Náš malý smrček stál jako vždy na balkoně v malé plechovce s vodou. Jelikož se přes noc obrovsky ochladilo, voda teď nebyla vodou, nýbrž ledem... Přesunuli jsme strom i s plechovkou do předsíně a všemožnými způsoby se snažili ledu zbavit. Fénovali jsme, sekali kladivem, vyrobili tak sice na podlaze menší jezírko, ale smrček jsme osvobodili! Bohužel spousta jehličí opadala, takže vypadal trochu jak vypelichané kotě, ale i tak jsme našeho "hrdinu" ozdobili.
Když jsme o chvíli později začali připravovat bramborový salát, zjistili jsme, že nemáme vejce. "Jak jsem na ně mohla zapomenout?" bědovala maminka. Po válečné poradě jsme usoudili, že nejrychlejší bude skočit k sousedům. Vyslali jsme našeho malého Honzíka. Abyste rozuměli - on je jediný, nad kým se ostatní slitují a nebudou si přitom pod brblat pod vousy něco o rušení vánoční pohody... Uspěli jsme a začali smažit kapra. Bráška mezitím zapaloval svíčky na jídelním stole a já na něho dohlížela. Ale co čert nechtěl, zazvonil telefon, Honzík sebou cukl a malinko se popálil. "Mamí, to štípe!" začal kňourat. Nechali jsme telefon telefonem a běžely ho ošetřit. Jeho ruka byla tedy v pořádku, ale odnesli to ubozí kapříci, kterým se nelíbilo na horké pánvi a poněkud nám zčernali.
Po večeři se už na nás snášely pohromy jedna za druhou. Praskla struna na kytaře, Honzík při čekání na Ježíška držel svého oblíbeného plyšového tygra tak pevně, až mu utrhl ocas, Ježíšek-maminka omylem přehodila některé jmenovky na dárcíh, takže já jsem dostala sadu autíček a bráška encyklopedii, prskavky neprskaly, lodičky z oříšků se v míse utopily a přestalo sněžit.
Těsně před půlnocí jsme už byli tak vyčerpaní, že jsme pokojně usínali na gauči. Dokonce jsme si už ani nevšimli, že CD s koledami se zaseklo a kolem dokola hraje "Tichá noc, svatá noc."...


Tak jaké bylo moje vyprávění? Děs a hrůza? Možná ne, ale dnes bych podobný příběh napsala jinak a lépe. Jsem o něco starší a zkušenější co se týče psaní. Z knih, které přečtu, mi jsou největším vzorem příběhy od Stephena Kinga. King je mistrovský vypravěč. Píše převážně horory, takže ne každý se s jeho dílem setká, ale je světově proslulým a váženým autorem. Kromě toho, že člověk se dost naučí už jen "samostudiem" při čtení, vydal Stephen King i knihu O psaní. Tu mám doma
V neposlední řadě se při práci v redakci školního časopisu setkávám s méně či více talentovanými mladými autory. Začátečníkům mohu předat vlastní zkušenosti a od těch lepších se zas učím já. Zrovna před nedávnem jsem se od jednoho člověka naučila, jak důležitý je osobitý přístup a že výhradně spisovný jazyk může být strašně svazující a na škodu. Nejmenovaný napsal několik skvělých textů různých žánrů. Jeho styl je úplně jiný, než s jakým jsem se kdy setkala - snad právě proto na mě tolik zapůsobil... Ten kluk má budoucnost, jednou bude slavnej, uvidíte
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Clarisa Clarisa | Web | 14. července 2009 v 8:24 | Reagovat

Ahoooj tak to byl naprosto úžasnej sloh... Strašně moc hezky se to četlo... Jsi fakt dobrá...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama