21. března 2009 v 11:05
|
Každého dospívajícího člověka čeká v životě rozhodování o svém vzdělání. Po základní škole přijde téměř vždy střední odborná škola nebo gymnázium, a jak dokazují statistiky, stále více studentů v České republice pokračuje studiem na vysoké škole.
Vybrat ten správný obor přitom není vůbec jednoduché. Důležité faktory při výběru jsou například možnosti budoucího uplatnění, praxe při studiu a úspěšnost absolventů. Kusé informace o daných studijních oborech, které prezentují samy fakulty vysokých škol, bohužel mnohdy zájemcům o studium nepodají celkový náhled. Proto by uchazeči o studium na vysoké škole měli zhodnocení vybraného oboru věnovat zvýšenou pozornost.
Tento fakt platí pro veškeré dostupné studijní programy, avšak čtenář, který dospěl až k tomuto místu mé práce, jistě očekává hlubší pohled na studium žurnalistiky. Přistupme tedy k věci a pojďme si ukázat, jaká úskalí či výhody skrývá studijní obor Mediální komunikace a žurnalistika.
Prvním důležitým krokem uchazeče o studium tohoto oboru je zvážení svých ambicí pro budoucí práci v médiích. Talent sám o sobě nestačí. Už jen pro úspěšné dokončení studia je nutná především chuť získávat nové zkušenosti prostřednictvím časté praxe, pracovitost a píle. Jen tak je student schopen dokonale ovládnout znalost jazyka, stylistiky a umění komunikace, které bude ve svém povolání zajisté potřebovat. Profesní úspěchy pak přináší odhodlání, vytrvalost, bojovnost a umění prosadit se.
Problémy musejí studenti žurnalistiky očekávat při shánění praxe, zejména v tištěných médiích. Na jednu stranu je ve společnosti obrovské množství redakcí, ve kterých je možné ucházet se například o pozici externího pracovníka (není přímým členem redakce, ale může publikovat své příspěvky), na druhou stranu málokterá z nich přijme člověka bez zkušeností. Většinou vyžadují portfolio, čili jakýsi obrázek toho, co už daná osoba napsala a publikovala. Nejsnadnější cesta k vlastnímu portfoliu vede přes přispívání v různých internetových periodikách, téměř vždy však bez finančního ohodnocení.
Pozitivní stránkou oboru Mediální komunikace a žurnalistika je příležitost setkávat se s váženými osobnostmi kulturní, politické i vědecké scény, a to jak v budoucím zaměstnání, tak i během studia. Studenty táhne k tomuto oboru i fakt, že pokud budou úspěšní, mají šanci do určité míry ovlivňovat veřejné dění. Česká spisovatelka, dramaturgyně a scénáristka Markéta Dočekalová ve své učebnici Tvůrčí psaní pro každého píše: "Chystáte se otevřít pomyslné dveře do světa, kde vaše jméno ztratí punc anonymity a vaše myšlenky se stanou zbožím." Tyto dveře ovšem mohou otevřít jen ti, kteří se dokážou prosadit v často vyhledávaných médiích a denních listech. Jen takoví žurnalisté se dostanou do povědomí čtenářů, ačkoli kvalita jejich novinářského umění nemusí být nejlepší. Naopak smutnou skutečností zůstává, že spousta skvělých autorů publikuje v úzce tematicky zaměřených periodikách, ke kterým se nedostane široká veřejnost, a jejich práce bohužel zůstává nedoceněna.
Nesporným kladem oboru je široká a různorodá možnost uplatnění absolventů. Na rozdíl od studentů příbuzného oboru Tvůrčí psaní a publicistika disponují totiž budoucí žurnalisté znalostmi a schopnostmi, které jsou daleko lépe využitelné v praxi. Znají principy fungování médií, mají potřebné zkušenosti k uspokojivému zastávání novinářské profese v redakci i mimo ni, ovládají schopnost komunikace na vysoké úrovni a jsou připraveni aplikovat získané vědomosti při každodenním styku s veřejností.
Vhodné pracovní pozice nacházejí absolventi oboru Mediální komunikace a žurnalistika obvykle v tisku, rozhlase, televizi i reklamních agenturách. Někteří se také mohou stát takzvaným PR (z anglického "public relations"), který zprostředkovává styk svého klienta s veřejností, a mnozí absolventi volí povolání tiskových mluvčí.
V dnešní době však začínají literárně zaměřené školy ztrácet prestiž. Hlavní příčinou je globální rozšíření internetové sítě, protože právě na internetu má každý autor šanci publikovat jakýkoliv text bez ohledu na jeho skutečnou kvalitu. Tento fakt představuje z žurnalistického hlediska výrazný problém. Stále více publikujících totiž nedbá na to, aby jejich příspěvky dosahovaly uspokojivé jazykové a stylistické úrovně, což vede ke snižování kvality jazykových znalostí jak autora samotného, tak případných čtenářů. Navzdory tomu získávají lidé pocit, že žurnalistou může být kdokoliv, aniž by vystudoval odbornou školu. Následkem toho tedy upadá prestiž daných škol a oborů a zároveň klesá i váženost novinářské profese jako takové. Zájemců o studium je přesto stále dostatek.
Studenta, který se rozhodne navštěvovat obor Mediální komunikace a žurnalistika, nečeká lehká cesta. Studium láká mnohými pozitivy, ale před konečnou volbou je třeba se zamyslet i nad negativními stránkami tohoto oboru. Kdo však do světa médií vstupuje s odhodláním, pílí a odvahou, má velkou šanci úspěšně absolvovat vysokou školu s daným oborem a vykročit směrem k svému vysněnému povolání.
Krásný příklad prezentace studijního oboru na vysoké škole. Spousta textu a mimo to, že je tento obor lepší, než ostatní obdobné, se nedozvíme vůbec nic.
A vyskytuje se tam opravdu vysoká koncentrace novinářských frází.
Skoro každou větu jakobych už někde četl.